Starry Eyes (MINIRECENZE) ke stažení zdarma (2014)

Žánr: Horor
Ohodnoťte příspěvek

Jak si lze dobírat absurdní svět jménem Hollywood, kde hraje důležitou roli závist, kariérismus a zákulisní manipulace už ukázal ve svém MULHOLLAND DRIVE David Lynch. Ve Starry Eyes nám tvůrci nabízejí podobný pohled. Tentokrát se ovšem připravte na béčkový horor, který není děsivý, jen občas nechutný.

V poklidném tempu sledujeme mladou servírku Sarah, holku, která chce hrát ve filmu. V Los Angeles to ani jinak nejde. Obchází konkurzy a netrpělivě čeká na svoji šanci. Když konečně přichází, musí se rozhodnout, co vše je ochotná obětovat.

To poklidné tempo dělá film delším, než doopravdy je. Než nadejde čas ke scénáristicky divokým fantasiím, příběh se soustředí na hlavní hrdinku, její přehnanou nejistotu, zoufalství a touhu po slávě. Ani poté, co se kolem ní začnou dít divné věci, nezačne se víc řešit téma okultismu. Stále jen a jen ona musí dokázat, že umí být sama sebou a předvést nejtemnější lidské touhy. Jinak totiž nebude moct vstoupit do okultního světa elity. Klidně by to mohlo být psychologické drama, beroucí si na paškál všechny, kteří se chtějí stát přes noc hvězdou. Nebýt toho slasherovýho konce.

V závěrečné třetině pak Alex Essoe konečně může i nám předvést, že hrát umí. Z naivky, kterou trápí přehnaná nejistota, se stává monstrum. Slušně ji v tom pomáhají maskéři a speciální efekty, které v rámci rozpočtu dělají zázraky, takže se z příběhu o budoucí slavné herečce stává kus, vhodný pro festival otrlého diváka.

Nečekejte zázraky. Na druhé straně tvůrci neukazují Los Angeles jako kouzelný svět, ale jako místo, na kterém je třeba dávat si pozor na to, co si přejete. Navíc je (vtipně) zajímá, odkud se asi berou všechny velké filmové hvězdy. Mohla by to být satira. Kdyby se v každém člověku neukrýval kousek z démona, který ovládá jeho nejtemnější touhy.

40%

Fr



hrají: , , , , , , , ,


Alex Essoe Amanda Fuller Dennis Widmyer Elissa Dowling Fabianne Therese Kevin Kolsch Marc Senter Maria Olsen Noah Segan okultismus Pat Healy recenze Trent Haaga